Námestie Shibusenu

Otočí sa teda na nich a zasmeje sa Vás dobre trafili, že z vás spravili partnerov... pozrie sa na mesiac. V noci si nááhodou loví dobre... povie.

Moroshi Genhou

otočím se na ni.já lovím jen za dne.chci vydět ty parchanti umírat.a taky chci vydět jak si na jejich duších akinari pochutná.že akinari?zasmál jsem se.

Akinari Furusawa

Musel jsem souhlasit s dívkou, která tam stála: "No, ale noc je nejlepší čas, kdy vyrazit na lov. A pokud to potřebuješ vidět, tak si pořiď lucerničku." Začal jsem se smát.

Moroshi Genhou

začal jsem míttak hrozný záchvat smíchu že jsem sepřeklopil a spadl jsem z lavečky.když mě to už konečně přešlo řekl jsem.ale dnes né.až zítra.musím siještě koupit lucernu.zasmál se ještě jednou.

Vyberie z malej taštičky ktorú má baterku. Nebude ti stačiť? zasmeje sa.

Akinari Furusawa

"No jak chceš. Já jdu teda domů." Pomalu jsem odcházel. "Jo, vlastně. Kde bydlíš?"

Moroshi Genhou

ne...já mu chci hezky do lucerny strčit ruku...bastardovy...řekl jsem a po tváři se mi skutálela slza.bydlím támhle...řekl jsem a ukázal jsem mu na dům nedaleko aty sis jasně všiml té slzy.

Akinari Furusawa

Ignoroval jsem emocionální výlevy svého partnera. Ach jo. Hádám, že to bude velice klidná domácnost. Při cestě k domu jsem ještě poznamenal. "Doufám, že Tě nebudu muset přebalovat. Už abych Ti teď utíral slzy."

Moroshi Genhou

jakmile to řekl tak jsem mu řekl.přišel jsi někdy o někoho z rodiny kvůly kishinovy?zeptal jsem se ho.

Ahojte... povie a odchádza. Pri ich slovách trochu zosmutnie.

Akinari Furusawa

Zakřenil jsem se na něj: "Nikdy jsem rodinu neměl. Někdy mi to připadá zvláštní, ale co."

Moroshi Genhou

já přišel o svoji mladší sestru.od té doby chci vydět za dne jak ti parchanti kishinové umírají.jeden po jednom...řekl jsem a utřel jsem si slzu.

Mitsuki

Já som stále niečo robila a zachvílu sa ozval iba výbuch a já celá čierna od dimu a šaty spálené"Au tak to som nemala robiť krucinál"a zachvílu ďalšie my vybuchne.Ešte viac spálená a rozčúlená.

Akinari Furusawa

Bylo mi Moroshiho trochu líto, ale raději jsem vyrazil k němu domů.

Moroshi Genhou

taky jsem vyrazil domů.když jsem dorazil lehl jsem si rovnou do postele a spal jsem.

Akinari Furusawa

Když jsem dorazil do Moroshiho domu, tak jsem se ani nestihl zeptat, kde mám spát. On si prostě lehne a tím to pro něj hasne. Prozatím jsem si lehnul na gauč a usnul jsem.

Leží na stromě a zdáli slyší výbuchy , kousek od něho plno humoru a nakonec úplné ticho..
Podívá se kolem sebe a všimne si že široko daleko už nikdo není...
Tohle vypadá na klidnou noc, sem zvědavej co si zejtra zas vymyslí
Zažbrblá si a kouká na hvězdy...
Po chvíli už klidně spí po širým nebem...

Keď príde domov rozloží sa a v tom počuje výbuch z vedľajšieho domu. Mitsuki! prižmúri oči a beží k jej domu. Otvorí dvere... a zostane tiež celá čierna. -_-¨ Ahá... pozrie sa na ňu a rozosmeje sa.

Mitsuki a Mia

Celá čierna len vikašlávam popol.A tak sa tam začnem vstekať keď uviďím Miu že je ťiež od popola začnem sa ťiež smiať.

Si šikovná pochváli ju a ďalej sa smeje. Začne upratovať lebo Mitsuki samej by to trvalo dóósť dlho...

Mitsuki a Mia

Keď je to hotove všetko upratané poďakujem a ponúknem jej piťie a potom sa hned opítam,nejsi hladná???

zakíve hlavou. Ja skoro nejedávam... zasmeje sa, ale zakručí jej v žalúdku. No tak dobre... poraženecky sa zaň chytí. Ale niečo malé...za chvíľu budem musieť totiž ísť... spomenie si na brata.

Moroshi Genhou

než jsem usnul tak jsem slyšel jak někdo šel dveřmi.vstal jsem anagauči někdo ležel.skočil jsem po gauči,převrhl ho a sedl si na onu osobu.všiml jsem si že to je Akinari.stoupl jsem si a podal jsem mu ruku.proč spíš na gauči?tos nevyděl tamty dveře s nálepkou Zbraň?zeptal jsem se ho a ukázal na dveře naproti od vchodových dveří.

Akinari Furusawa

"Aha." Zbraň.... To je teda dobrý. Další co prostě bere zbraně jako zbraně. Jako by tam nemohl dát spolubydlící nebo partner. Ale zbraň. "No tak díky za upozornění." Stoupnul jsem si a šel jsem do pokoje s nálepkou zbraň. Přitom jsem tu nálepku sundal a dal jsem si jí na čelo. "Spokojen?"

Moroshi Genhou

šel jsem k němu a strhl mu nálepku z čela(dost bolestivě).přestaň blbnout.kdybych tě znal tak tam napíši tvoje jméno.tak ze mě laskavě nedělej rasistu...snídaně je v 8:00. řekl jsem mu klidným hlasem auž jsem si šel pomalu lehnout.